Archiv rubriky: Stalo se

Náš výlet na Otavu začal v pátek večer navazováním lodí. Cesta byla dlouhá, ale když jsme dorazili na místo, tak jsem zjistil, že nemusíme stavět stan, jelikož naši vůdcové nám zařídili ubytování v bungalovech. Hned po zabydlení jsme věděli, že už se nám nikdy nebude chtít do stanu. Chatky nebyly vytápěné, chtěli jsme si zatopit, ale topení tu chybělo. A tak jsme se rozhodli použít naše dračí dechy, po chvíli jsme to však vzdali a zatopili jsme otevřením oken.

První noc proběhla krásně a hned po budíku jsme si začali chystat snídaně, abychom mohli podat hvězdné výkony. Po snídani si někteří z nás vyčistili zuby a začali jsme se chystat na vodu. Když vše bylo připraveno, tak jsme se vydali na výklad tratě a po něm rovnou na tombolu, kde jsme vyhráli hned několik cen. Po tombole přišla ta zábavná část, závod. Ten byl pěkný a i přes to, že tam bylo více přistání než normálních branek, to bylo super. Potkali jsme spoustu šutrů, ale nakonec se to dalo dobře sjet a pořádně si to užít. Po závodu jsme přijeli zpátky do kempu, ale ještě nebylo moc pozdě, tak jsme se rozhodli si udělat výlet do města. Tam jsme jsme si koupili dobrůtky a zašli jsme si do kavárny. Po příjezdu zpátky do kempu se naši nejmladší účastníci vydali do lesa pro dříví a připravili si krásný táborák.

Třetí den jsme chtěli jet na řeku Vydru, ta měla ale bohužel málo vody. Tak jsme se nasnídali, sbalili si věci z chatek a připravili jsme se znovu na Otavu. Řeku jsme si tedy sjeli znovu. Řádně jsme trénovali všude kde to šlo, počasí bylo pěkné tak jsme si to užívali. Pak už jsme valili domů. Z káčat se nejlépe umístili: Bára Kosmáková v juniorech na úžasném 1. místě a Týna Hamerská v dívkách na krásném 4. místě. Doufáme že další Otava nebude zase až za 3 roky!

Viktor

Letos v srpnu jsme se rozhodli uspořádat putovní tábor i s těmi nejmenšími členy oddílu, s Káčátkama. Vybrali jsme řeku Dyji, třídenní putování ze Znojma do Hevlína se spaním v přilehlých kempech a tábořištích. Cílem bylo nejen nechat děti přičuchnout k vodáctví, ale taky je trochu seznámit s věcmi kolem: táborák, kotlíkový guláš, kofola na špagátu za kanoí a večerní kytarovka. A málem bychom zapomněli na cíl primární, děti utahat. Tak utahaní jsme byli především my rodiče a instruktoři, dětem totiž všechna pádlovací únava ihned po ukončení daného úseku zmizela, bolavé ručičky se zázračně vyléčily a začala odpolední a večerní zábava v kempu. Celkově se první společný puťák Káčátek vydařil a určitě není poslední, tak zase brzo na vodě ahoj!

Zvládneme postavit velký oddílový stan?

Obrázek 1 z 11

Na všechny fotky z Dyje se můžete podívat tu.

Určitě se všichni shodneme, že Hamerák je i přes tradičně nepřející počasí nejzajímavější závod ČPV. Proto byla i tento rok účast vysoká. Sraz na loděnici byl v 16 hodin a vzhledem k tomu že navazování trvalo jako obvykle déle, než se předpokládalo, do kempu jsme dorazili až za úplné tmy.  Po příjezdu si každý zabral co nejlepší místo na spaní v jedné ze dvou dřevěných chatek. Vzhledem k tomu, že venku už byla zima, sešli jsme se uvnitř jedné z chatek a zbytek večera jsme se bavili uvnitř.

Druhý den ráno nás hned po snídani čekal výklad trati. Startovali jsme jako jedni z prvních, proto jsme se hned převlékli do hydra a připravili na start. Po vyčerpávajícím závodě jsme všichni ocenili občerstvení, které si pro nás dole organizátoři připravili. Tento rok na nás bohužel nečekal všemi oblíbený vlak, který by nás dopravil zpět do kempu, ale museli jsme se spokojit jen s autobusem, kde bylo navazování lodí chaotičtější než obvykle. Když jsme podruhé sjeli vrchní část Hameráku, počkali jsme společně s mladšími členy oddílu na výklad trati Hameráčku, což je zkrácená verze závodu. Děti poté zajely úspěšně i svůj závod. Následně jsme se vrátili zpět do kempu a v hospodě jsme si dali pozdní oběd. Navečer proběhla tombola a vyhlášení výsledků závodu. Z našeho oddílu se nejlépe umístili Filip Drobek, který byl i přes tři ťuknuté branky na 2. místě v kategorii junioři, a Oliver Hamerský, který v kategorii hochů obsadil krásné 6. místo.

Navečer se většina bavila buďto u ohně, kde hrálo hned několik kytar nebo v hospodě u piva či limonády. V noci taky vzniklo několik kajakovníků. Pár lodí majitelé našli ráno na střeše a dvě byly pověšené na stromech. Novinkou však bylo dílo vystavené hned za chatkami. Visela tam totiž na stromě popelnice plná Wernerů a jiných drahých pádel.

Druhý den jsme si naposledy sjeli celý Hamerák. Na oběd nám konečně vylezlo sluníčko, a tak jsme se mohli ohřát. Po vydatném obědě jsme si sbalili věci, uklidili chatky a připravili jsme se k odjezdu. To však nebylo tak jednoduché. Po sychravém víkendu byla půda značně rozmáčená. Ferďase zapadlého v bahně jsme museli silou roztlačit a pak ještě kousek cesty podložit kola dřevěnými prkny, která ležela opodál. Domů jsme se vrátili unavení, ale zato se skvělými novými zážitky.

Denča