V pátek 9. září jsme odpoledne z loděnice vyrazili směrem na Prahu. Praze
jsme se však vyhli a sjeli jsme, tuším, směrem na Plzeň. Celá cesta až na
tábořiště proběhla bez větších obtíží, avšak náš příjezd byl mírně znepříjemněn
docela vydatným deštěm, který nás zaléval až do rána. V dešti se
nám podařilo postavit stany a díky umění a rychlosti stavitelů jsme v nich
měli i docela sucho. Jakmile jsme je dali dohromady, vzali jsme si vybavení
pro hostinu a šli ji uspořádat do hlavního pártystanu postaveného pořadately.
Tam jsme se připojili k bující zábavě, zpěvu a obecnému hlaholu,
pojedli, popili a šťastně se uložili ke spánku. Ráno jsme se vzbudili do trošku
méně deštivého počasí, což nás potěšilo, dopřáli jsme si příjemnou snídani,
všechno sbalili a vyjeli jsme směrem ke startu závodu. Ten byl několik
kilometrů proti proudu řeky pod hrází Nýrské přehrady. Tam jsme nafasovali
čísla, vyslechli si výklad trati s jejími četnými jezy, v tombole vyhráli skvostné
ochranné brýle a vystartovali. Závod byl příjemný, řeka se zprvu vinula
příjemnými zákruty a pak se trošku vyrovnala. Závodění také zpestřovaly
již zmíněné jezy. Když jsme dojeli, nakrmili a napojili jsme se občerstvením
zajištěného pořádajícím oddílem z Plzně, sbalili a často řádně vyčerpaní
jsme vyjeli směrem do Roudnice nad Labem potrénovat na tamním vodáckém
kanále.
Po cestě nás pár uslo, ale na příjezd do krásné Roudnice jsme už byli všichni
vzhůru. Krásné historické centrum města právě žilo jakousi zábavou, my
jsme jím ale projeli, přejeli po mostech přes Labe a zaparkovali v kempu patřícím
k zázemí kanálu. Tady jsme opět v rychlosti, ale už s krásným počasím
rozhodili stany, a jali se očumovat slalomáře trénující na kanále. Po chvíli se
nás pár statečnějších, v čele se Stevem, rozhodlo využít příležitosti, když slalomáři
dotrénovali a šli si také zapádlovat. Trénink na kanále byl velice příjemný.
Únava ze závodu nás rychle přešla a my jsme si mohli naplno užívat
vylidněného kanálu. Zasurfovali jsme si na surfařské vlně, zablbli ve válečcích,
ve kterých si i pár odvážlivců zaplavalo a bylo nám dobře. Zbytek nás
sledoval ze břehu a když je to přestalo bavit, šli si zařídit večeri. Za chvilku
jsme tedy skončili s vodními radovánkami a následovali jejich příkladu. Po
večeři jsme někteří šli prohlédnout zábavu ve městě, a zbytek šel spát. Ráno
jsme se vzbudili, nasnídali a opět se šlo rovnou na věc. Kanál tentokrát byl
o něco plnější a my už o něco unavenějsí, nicméně i tak si myslím, že i tento
trénink byl velice prospěšný. Před polednem jsme skončili, podruhé sbalili
stany a vyrazili na cestu domů. Opět kousek za Prahou jsme se ještě zastavili
v centru konzumu na Chodově, kde jsme si dali oběd. Po kratším zmatku s
hledáním svítivými cedulemi nákupního centra zmateného Číhalíka jsme se
opět naskládali do aut a vyrazili do Brna. Tam jsme k večeru zdárně dorazili.
Celá akce mi přišla moc fajn, Úhlava je příjemné ČPV a Roudnice skvělý
kanál. Nezlobil bych se, kdyby nám příští rok vyšlo lepší počasí, ale ani tak to
nebylo špatné.
Kryštof
