Jako každý rok v srpnu jsme i letos vyrazili na tradiční vodácké putování po jedné z českých řek. Tentokrát volba padla – naprosto nedemokraticky – na Otavu. Ano, je to od nás daleko jak na severní pól, ale na druhou strnu: málo lidí, nádherné okolí a dokonce to místy i teklo. Takže palec nahoru, Čučo, dobrá volba!
Poslední týden prázdnin byl tak trochu prokletý a nejedna přihlášená rodina vodáků musela akci na poslední chvíli z různých důvodů zrušit (není nad to si poslední týden prázdnin zlomit klíční kost, že?). Ale i přes počáteční trable jsme se ve středu večer potkali v kempu Velké Hydčice a výlet mohl začít.
Změna oproti minulým ročníkům byla volba plavidel – konečně jsme se vyprdli na tahání Barak z loděnice a půjčili si plasťáky Vydrýsek, hurá, třeba už příště necháme v Brně i auta a dáme si pravý putovní tábor jak za časů Foglara, přecejen už plínky tahat nemusíme. Na to, že byl konec srpna, bylo jakž takž vody a velký bonus tohodle termínu v podobě volných kempů a možnost užít si této jihočeské romantiky bez davu dalších turistů.
Den první: Sušice – Velké Hydčice Spaní v kempu Velké Hydčice, ráno pendl napěchovaným vláčkem do Sušice, kde jsme přebrali lodě a vyrazili na jeden z nejhezčích úseků Otavy, zpět do kempu. Trasa dlouhá zhruba 15 km byla plná koupání, zmrzlin, piv, vaflí a neférových vodních bitev (vodní pistol měl pouze Vašek)
Den druhý: Hydčice – Střelské Hoštice Opět spaní ve Velkých Hydčicích a ráno přejezd auty do páteční cílové stanice. Následovalo asi 10 km plavby s pravidelnými zastávkami na koupání, zmrzku, pivo, přenášení jezů a férové vodní bitvy (stříkací pistole dokoupeny). Ve Střelských Hošticích nás čekala hospůdka pro rodiče a skákací bubliny pro děti. Spokojenost na všech stranách.
Den třetí: Hoštice – Strakonice Spaní v kempu Hoštice, ráno přesun do Strakonic a pak asi 12 km plavby směrem za dudákem. Úleva, že jsme den předtím nedojeli až do kempu Katovice, který se s tím Hoštickým prostě nemohl rovnat.
Den čtvrtý: Hurá domů! Ráno jsme sbalili tábor, podnikli ještě rychlý výlet do Strakonic a hurá domů. Zítra už školky, školy a práce čekají. Byl to poslední prázdninový den, a tak jsme si ho užili, jak to jen šlo.
Tak za rok zase na vodě, ahóóój!